"Termín feminismus škodí myšlence odpovídajícího zastoupení žen"

Proč jste vstupovala do politiky?

Věci veřejné mi nikdy nebyly lhostejné, chtěla jsem být nápomocna zlepšení stavu funkčnosti státu zejména ve vztahu k životnímu prostředí. Až  bude naplňovat moje představy, nebude moje účast na politice potřebná.

Jaký je váš názor na feminismus?

Samotný termín „feminismus“ má u nás v České republice silně emotivní, negativní  podtext. Obvykle se ale při výkladu jeho obsahu názory rozcházejí. Osobně se  domnívám, že používání tohoto termínu u nás myšlence na odpovídající postavení žen ve společnosti spíše škodí.

Zajímáte se o gender?

Ano, považuji ho za jedno z podstatných hledisek života společnosti a také tedy politiky.

Máte to jako žena těžší v politickém prostředí, kde vládnou muži?

Jednání a vystupování v politice s drtivou převahou mužů se řídí  přirozeně jejich způsobem vidění světa. Nelze říci, že bych to osobně měla těžší. Těžší je ale zcela jistě, a to v neprospěch všech občanů,  přístup k  řešení politiky v oblastech a sférách života, o které ve společnosti dominantně pečují vždy ženy,  například práva jednotlivce, rodina, sociální otázky, vzdělání. Politika je chápána stále více méně jako mocenský nástroj, nikoliv jako služba ve prospěch prosperity. V boji o moc vždy, v  celé naší historii, muži převažovali.

V politice je stále málo žen, přestože většinu členských základen politických stran tvoří právě ženy. Čím to podle vás je?

V rozhodujících jednáních, zejména právě o mocenských pozicích, je potvrzena zcela neformální takzvaná „mužská solidarita“. Navíc jsou ženy u nás zatíženy mimo vlastní zaměstnání významně větší péči o domácnost než muži a nemohou se plně věnovat jiné, například politické kariéře.

Jak se snažíte pomoci tomu, aby ženy do politiky vstupovaly?

Každá z političek se o to může pokusit snad osobním příkladem a  podporou žen, které se o veřejné dění zajímají.

Pomohly by podle vás povinné kvóty na kandidátních listinách?

Proti zavedení kvót proběhla v České republice v minulé době fakticky velmi úspěšná  kampaň, vedená  představiteli politických stran. Nyní je návrh takového řešení povinných kvót  opět  vnímán spíše v neprospěch myšlenky většího zastoupení žen v politice. Formu dobrovolného nominování žen na kandidátky, ke které některé politické strany již  letos přistoupily, proto považuji za vhodnější.

Chybí podle vás v parlamentu silná ženská lobby, která by napříč politickými stranami kooperovala na tématech (náhradní výživné, porodné, přídavky na děti a podobně), jež jsou ženám bližší než mužům?

Ano.

RNDr. Jitka Seitlová

Narozena 17. dubna 1954 v Přerově. Absolvovala vysokoškolské studium odborné geologie na Přírodovědecké fakultě University v Brně. Po ukončení studia pokračovala na univerzitě jako asistentka výzkumu regionální geologie. Odbornou praxi zahájila v roce 1980 v ochraně podzemních vod v Geotestu, Brno.
Od roku 1991 pracovala na Ministerstvu životního prostředí ČR jako specialista v úseku státní správy v odpadovém hospodářství.Od roku 1994 řídila oblastní pracoviště střední Moravy firmy A.S.A. (Abfall service Austria). Od roku 1993 spolupracovala s Universitou T. G. Masaryka v Brně a s Universitou Palackého v Olomouci. Od roku 1995 řídila referát životního prostředí na Okresním úřadě v Přerově. V roce 1996 a následně opětovně v roce 2002 byla zvolena senátorkou Parlamentu ČR. Má dvě děti dceru a syna.

----------------------------------------------
Tento článek vznikl ve spolupráci s genderovou informační a tiskovou agenturou gitA.