Jak sdělila  Dagmar Schneidrová z ANIMA-Pražské skupiny IBFAN, 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Praha, Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka byl přijat 21. května 1981, a to 34. Světovým zdravotním shromážděním (WHA). Letos tedy slaví 25 let. „Kodex a následné rezoluce Světové zdravotnické organizace jsou závazné pro členské země organizace a mají chránit matky, rodiny, zdravotníky a zdravotnice před reklamou a přispět k prosazování optimálního způsobu výživy kojenců a batolat. V Česku zatím kodex nebyl přijat do legislativy v plné šíři. Prostřednictvím legislativy nebyl doposud kodex přijat i některými jinými vládami, pouze několik z nich vytvořilo pravidelný systém sledování jeho uplatňování (samotné ustanovení kodexu přijalo do legislativy více než 60 zemí – pozn. red.). Nevládní organizace, profesní skupiny, instituce a jedinci, kteří monitoring naplňování kodexu v různých zemích provádějí, jsou často ignorovány. Důsledkem toho je skutečnost, že kojení není dosud chráněno, jak by mělo být,“ upozornila Schneidrová. 

„V podmínkách tržního hospodářství jsou matka a její rodina vystaveny komerčnímu tlaku ze strany výrobců kojenecké výživy, lahví a dudlíků a ovlivňovány při rozhodování, zda kojit a jak dlouho,“ řekla. Podle jejích slov se současné marketingové strategie výrobců a distributorů kojenecké výživy zaměřují především na zdravotníky a zdravotnice. „Ti jsou pohodlným kanálem k matkám s tím, že jejich doporučení mají váhu odborné autority,“ vysvětlila. Dodala, že „propagační strategie zaměřené na těhotné ženy a matky prostřednictvím mateřských klubů, časopisů, distribuce dárků a volných vzorků formou balíčků v porodnicích mohou vést k předčasnému ukončení kojení a k časnému zavádění nemléčných příkrmů.“ Podle jejích zjištění může matky od delšího kojení odrazovat rovněž propagace pokračovacích mlék, která jsou výrobci nabízena jako nezbytná pro zdraví kojence. Světová zdravotnická organizace přitom vydala prohlášení, že tato mléka nutná nejsou.

„Místo tvrzení o nutričních a zdravotních výhodách by měli být rodiče spíš upozorněni na zdravotní riziko, které při používání kojenecké mléčné výživy hrozí. Ve studii provedené Světovou zdravotnickou organizací byla totiž zjištěna ve 20 procentech ze 141 vzorků kojenecké výživy z 35 zemí kontaminace patogenními mikroorganismy, které mohou způsobit závažné onemocnění, případně dlouhodobé následky až úmrtí u novorozenců a kojenců. Přitom reklama může tvrdit, že výrobky jsou bezpečné a připraveny za vysoce hygienických podmínek. Světová zdravotnická organizace proto požaduje, aby zdravotníci, rodiče a veřejnost byli informováni o tom, že sušená kojenecká mléka mohou obsahovat patogenní mikroorganismy, a tato informace by měla být součástí varování na obalu výrobku spolu s informací o uskladnění, hygienické přípravě a použití výrobku tak, aby se snížilo riziko kontaminace,“ doplnila Schneidrová.

A jak mohou pomoci občané a občanky, aby byl kodex naplňován a komerční tlak jej nedecimoval? Lze navštěvovat lékárny a supermarkety, prohlížet časopisy pro rodiče, webové stránky a další média, všímat si propagací ve zdravotnických zařízeních. A o poznatcích informovat národní výbor pro kojení nebo UNICEF.

-----------------------------------------------

Tento článek vznikl v rámci přípravné fáze projektu genderové informační a tiskové agentury GITA (o.p.s. proFem), který bude spuštěn do ostrého provozu a bude k dispozici novinářské i široké veřejnosti od 1. 9. 2006 na www.ta-gita.cz! V případě zájmu o přebírání našich materiálů nás kontaktujte na agentura@ta-gita.cz, ihned vám vyhovíme.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hl.m. Prahy.