Evropský soud Fialovi nepřiznal žádnou finanční částku 10. 08. 2006 10:37
agentura gitA
GITA již informovala o rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ve věci „Fiala proti České republice“ (Jiří Fiala ze sdružení K213 žaloval český stát kvůli tomu, že je mu znemožňován styk s jeho synem). GITA nyní přináší prohlášení českého ministerstva spravedlnosti k této záležitosti.
 

„Dne 18. července 2006 zveřejnil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozsudek ve věci Fiala proti České republice. Stěžovatel namítal nepřiměřenou délku řízení o výkon rodičovské zodpovědnosti (článek 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod), porušení práva na respektování soukromého a rodinného života (článek 8 Úmluvy) v důsledku nepřiměřené délky tohoto řízení a v důsledku absence výkonu jeho práva na styk s nezletilými dětmi a porušení práva na účinný právní prostředek nápravy (článek 13 Úmluvy). Tvrdil také, že je diskriminován z důvodu pohlaví (článek 14 Úmluvy ve spojení s článkem 8 a článkem 5 Protokolu č. 7 k Úmluvě); tato část stížnosti však byla Evropským soudem prohlášena za nepřijatelnou již v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2005,“ uvádí se v tiskovém prohlášení ministerstva spravedlnosti.

„Stěžovatel podal v rámci řízení o výkon rodičovské zodpovědnosti zahájeného v roce 2000 též návrh na úpravu styku s nezletilými dětmi, jež byly pro dobu po rozvodu svěřeny do výchovy matce. Styk mezi stěžovatelem a dětmi neprobíhal, děti se se stěžovatelem odmítaly stýkat a mezi rodiči docházelo ke konfliktům, které byly předmětem jak přestupkových řízení, tak i řízení trestního. V únoru 2001 bylo obvodním soudem vydáno předběžné opatření, kterým byl styk upraven, ale pro odpor dětí se jej nepodařilo zrealizovat. V dubnu 2005 obvodní soud styk stěžovatele s dětmi s ohledem na okolnosti případu a výsledky znaleckého zkoumání zakázal. Městský soud tento rozsudek v říjnu 2005 potvrdil,“ pokračuje ministerstvo.

Evropský soud v odůvodnění svého rozhodnutí podle ministerstva konstatoval, že uvedené řízení, trvající zhruba pět let na dvou stupních soudní soustavy, bylo do určité míry složité, a to zejména vzhledem ke sporům mezi rodiči. „Také stěžovatel k jeho délce svým chováním jistým způsobem přispěl. Daná věc si však vyžadovala ze strany státních orgánů mimořádnou péči, neboť napjatá rodinná situace měla negativní vliv na psychiku nezletilých dětí. V této souvislosti nelze podle Evropského soudu rovněž přehlédnout, že za průtah v délce jednoho roku způsobený ztrátou spisu jsou plně odpovědné soudy. Státní orgány nevěnovaly řízení potřebnou péči, a jeho délku proto nelze v daném případě považovat za přiměřenou ve smyslu článku 6 odst. 1 Úmluvy. Vzhledem k tomuto závěru nepovažoval již Evropský soud za nutné zabývat se otázkou, zda nepřiměřená délka řízení znamenala zásah do práva stěžovatele na respektování soukromého a rodinného života. Konstatoval však, že stěžovatel neměl v dané době k dispozici žádný účinný právní prostředek nápravy porušení práva na přiměřenou délku řízení. Došlo proto k porušení článku 13 Úmluvy,“ uvádí se dále v prohlášení.

Pokud jde o otázku, zda státní orgány přijaly dostatečná opatření k zajištění styku stěžovatele s nezletilými dětmi, Evropský soud podle ministerstva uvedl, že až do léta 2000 probíhaly jejich kontakty normálně a že ještě v roce 2002 měli znalci za to, že stěžovatel je schopen vykonávat svá rodičovská práva a že kontakt s ním je nezbytný pro zdravý vývoj nezletilých. „Podle názoru Evropského soudu se zdá, že agresivní chování stěžovatele v pozdějších letech bylo alespoň zčásti způsobeno frustrací nad nečinností soudů a marnou snahou domoci se svého práva na styk. Evropský soud sice odmítl zpochybnit rozhodnutí soudů z roku 2005, kterými byl stěžovateli styk s nezletilými zakázán, zároveň však uvedl, že důvody v těchto rozhodnutích uvedené nemohou ospravedlnit absenci opatření, kterými státní orgány v předcházejících letech bývaly mohly zajistit výkon předběžného opatření z února 2001. V případě stěžovatele tak došlo k porušení článku 8 Úmluvy. Stěžovatel nepodal návrh na přiznání spravedlivého zadostiučinění, a Evropský soud mu proto z tohoto titulu nepřiznal žádnou částku,“ uzavírá ministerstvo.

 

----------------------------------------------

 

Tento článek vznikl v rámci přípravné fáze projektu genderové informační a tiskové agentury GITA (o.p.s. proFem), který bude spuštěn do ostrého provozu a bude k dispozici novinářské i široké veřejnosti od 1. 9. 2006 na www.ta-gita.cz! V případě zájmu o přebírání našich materiálů nás kontaktujte na agentura@ta-gita.cz, ihned vám vyhovíme.

 

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hl.m. Prahy.

Političky v ČR
Političky ve světě
Ženská politika
Odkazy
Literatura
Agentura GITA
Navštivte prezidentské kanceláře! Kateřina Jonášová Miluš Kotišová Pavla Jonssonová