„Genderový přístup Vincence Kramáře. Přesně tak bychom mohli/y současnou terminologií nazvat úmysl a úsilí významného československého sběratele umění a dlouholetého prvorepublikového ředitele Obrazárny vlasteneckých přátel umění (předchůdkyně Národní galerie) Vincence Kramáře. Tento muž v roce 1934 převzal po dlouhých jednáních s premonstrátským řádem nejslavnější obraz německého malíře Albrechta Dürera Růžencová slavnost, který se tak za 9 614 494 korun československých a 1 haléř a ještě k tomu nějaké ty nemovitosti ocitl ve sbírkách československého státu. A v nich  dodnes setrval jako opravdový klenot, který si mohou milovníci umění prohlédnout na právě probíhající výstavě ve Valdštejnské jízdárně v Praze,“ řekla GITĚ Hoření.

Na otázku, jak ale souvisí gender s Kramářem a potažmo Dürerem, odpověděla: „Vincent Kramář mimo jiné v dobovém tisku poznamenal, že jedním z důvodů usilování o obraz pro státní sbírku je nedostupnost obrazu ženám, kterým byl z pochopitelných důvodů zapovězen vstup do mužského premonstrátského kláštera na pražském Strahově, původního majitele obrazu. Tento neobvyklý důvod, který byl však velmi demokratický a správný, způsobil, že si již více než 70 let mohou skvostné Dürerovo dílo, kterým se dříve kochalo jen vznešené oko císaře Rudolfa II. a jeho hostů, případně premonstrátských představených, prohlížet opravdu všichni.“

--------------------------------------

Tento článek vznikl v rámci přípravné fáze projektu genderové informační a tiskové agentury GITA (o.p.s. proFem), který bude spuštěn do ostrého provozu a bude k dispozici novinářské i široké veřejnosti od 1. 9. 2006 na www.ta-gita.cz! V případě zájmu o přebírání našich materiálů nás kontaktujte na agentura@ta-gita.cz, ihned vám vyhovíme.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hl.m. Prahy.