Jak je důležité ji mít

Odvaha, ať už ji ponouká cokoli, je ohromná životní síla a přála bych ji ve větší dávce i ženám. Nejsem si ovšem úplně jistá, co přesně odvaha je a zda není prostě jen důsledek jiných okolností.

Vím bezpečně, že v mém případě všechny ty drobné akty odvahy, kterých jsem se – podle jiných – kdy dopustila, jsou jen vyústěním toho, že chovám (a opravdu nevím proč) určitou lhostejnost řekněme k „ostudě“ a chybě, která by mohla vzejít z toho, že se o něco pokusím, a ono to možná nevyjde moc dobře. (Čili já je za akty odvahy ani nepovažuji.) Určitě je zde souvislost i s velmi prostým, a přece nedostižným vzdělávacím imperativem Marie Montessori „udělej a pochopíš“.

Také jsem vypozorovala, že jaksi mimoděk se člověk dopouští odvahy tehdy, když považuje určitou věc za natolik důležitou, nadějeplnou a smyslunosnou, že jakoby zapomene na veškerý strach z neúspěchu a na odsudky okolí, a pustí se nanejvýš soustředěn do díla. Báječným příkladem takovéto odvahy jsou životopisy vědkyň či vědců, kteří daleko před jinými dokázali nahlédnout užitek a uskutečnitelnost nějakého nápadu a navzdory posměchu („to nemůže nikdy létat, jezdit, točit se, přenášet hlas, vysílat obraz,…“), postihům, nedostatečnému vybavení a zázemí (nebo dokonce chudobě) se zakousli do svého záměru, až nakonec dokázali opak.

Je pravda, že už samo o sobě to, odvážit se považovat své vlastní nápady za důležité, je pro mnohé (a z historických důvodů zvlášť asi pro ženy) nemyslitelné, něco jako těžký balvan na cestě. V běžném všedním provozu ostře hierarchizované společnosti bohužel daleko snáze přejímáme za důležité a jsme nuceni přijímat za důležité, co jiní považují za důležité, protože volba není předesílána nám osobně, ale děje se odtažitěji a častěji mimo nás přes filtry odbornosti (obsazených většinou muži), v úzce vykolíkovaných mocenských polích (obsazených většinou muži) atd. Takovéto prostředí vyvolává jako vedlejší produkt atmosféru neúměrného strachu z chyb, přitom chyba je paradoxně základní stavební kámen učení a vývoje.

Dokážu si představit - pominu-li specifické případy heroického vyšinutí ve vypjatých situacích (ve válce apod.), kdy možnost volby je více méně omezená na dvě pěšiny před námi a volba nabývá dramaticky osobního charakteru, osobnější nežli za všedního chodu - že odvaze (považovat něco za důležité) se nejspíše bude dařit právě v prostředí otevřenějším, pestrém a plném jinakostí.
Odvaha věnovat se tomu, co nám přijde důležité, má jeden neopominutelný rozměr: upřímnost či přiblížení se upřímnosti. Kdo dělá, co je pro něj důležité, srozumitelněji převypravuje svůj životní příběh, zkrátka kdo a co je. Možná nakonec je odvaha jen jiné jméno pro upřímnost - pro společenskou komunikaci a sdílení demokracie nepostradatelnou.

Ráda bych nyní uvedla potěšující a inspirativní příklady odvahy:

Příklad první - Jindřichovice pod Smrkem
Starosta této maličké obce (kolem 600 obyvatel) Petr Pávek ve své knize Mám vizi docela rázně zamítá brožurku Ministerstva financí Genderové rozpočtování, které dává obcím a krajům instrukce, jak sestavovat vyvážený rozpočet s ohledem na potřeby obou pohlaví. Nezávazný předpis ministerstva kritizuje hlavně z důvodu nelibosti nad bytnějící byrokracií a nad tím, že ministerstvo, „na kterém vládne takový zmatek, se staví do role toho, kdo nám říká, co máme dělat…“ Na rozdíl ovšem od těch, kteří návrhy na řešení nerovnosti mezi pohlavími smetou ze stolu – a s ním nenápadně i daný problém – vysvětluje, jak to chodí u nich doma: „Když rozdělujeme veřejné peníze místním organizacím, vždycky přijdou první fotbalisté a říkají, my chceme největší část, protože je nás nejvíc a bez fotbalu není vesnice vesnicí. Na to jim odpovídám, aby o tom nepřesvědčovali mně, ale aby se doma dohodli se svými manželkami, které tady mají svůj klub žen, a sdružení rodičů a přátel školy a další spolky. Až i ženy přijdou s tím, že je fotbal doopravdy pro vesnici nejdůležitější a že se vzdávají části svých peněz, pak je dám fotbalistům.“ V zastupitelstvu Jindřichovic pod Smrkem sedí z devíti členů pouze dvě ženy, což se zdá málo, jenže tamější zastupitelstvo řeší věci konsenzuálně; pokud nesouhlasí s návrhem a řešením všichni zastupitelé a zastupitelky do jedné, věc se odkládá a nechá dozrát. (www.jindrichovice.cz )

Příklad druhý - politický výcvik pro romské ženy
O.s. Athinganoi a ženská sekce o.s. Slovo 21 Manushe pořádají od března do června letošního roku šestivíkendový (!) politický výcvik pro romské ženy. Chtějí pomoct romským zájemkyním lépe se zorientovat v politice a usilovat o zastupitelská místa v obcích. Podle informací jedné z organizátorek výcviku, Gabriely Hrabanové, zatím nebyla do žádného českého zastupitelstva zvolena jediná Romka. (www.slovo21.cz/index.php?id=manushe, www.athinganoi.cz)

Příklad třetí – www.quovadisfemina.cz
Dvouletý projekt o.s. GAIA (do konce roku 2007) o ženách, pro ženy, se ženami, o přírodě, o společnosti, a trvale udržitelném životě. Klade si za cíl vytvořit společenskou VIZI za účasti žen různých věkových skupin žen, profesí, společenského zařazení, sociální úrovně, aktivistek a spolupracovnic neziskových organizací.

Příklad čtvrtý – www.zabanaprameni.cz
Sdružení organizuje projekt pedagogického dovzdělávání pro učitelky a učitele základních a středních škol nazvaný Rovné příležitosti v pedagogické praxi . Už ve školách by děti měly být vedeny k vnímání diskriminací, respektive měly by být vychovány tak, aby se kluci ani děvčata v dospělém životě nedopouštěli genderové diskriminace a nepřijímali ji v žádném případě jako normu.

Příklad pátý – dálková či spíše samostudijní Universidad Estatal a Distancia (UNED)
V roce 1977 založila Kostarika svou čtvrtou státní univerzitu, speciální dálkovou školu pro tu část populace, které překážky a určité okolnosti brání v tom, aby se vysokoškolsky vzdělávala a studium dokončila. Univerzita je založena na samostudiu podstatně více, než je běžné u nás, a využívá v co největší míře možností moderních technologií. Ukázalo se, že UNED slouží dobře především ženám, ať už na mateřské dovolené, zaměstnaným či naopak nezaměstnaným, neboť ženy tvoří až 70% všech studentů. (www.uned.ac.cr )

Příklad šestý– mnichovská ženská banka
V Mnichově zase vznikla ojedinělá banka, která se zaměřuje výhradně na ženy, poradenství pro ženy a investice do jejich potenciálu. Majitelem je Frauenvermögensverwaltung AG. (www.frauenbank.de )




Nadcházející úvahy (pobídka k myšlení před myšlením):
• Jak je důležité ji nemít
• I kdyby Božka na čertu, jedoucím na koze, jezdila
• Aktualita
• Korupce a jeden mýtus
• Baby humbuk box
• „Nejsem feministka“
• Liberecký, Moravskoslezský kraj a Vysočina
• Nic za nic